Knecht, čeledín, děvečka. Kdo sloužil na statku
Německé slovo „Knecht“ se v matrikách objevuje velmi často. Kdo to byl, jak služba vypadala a proč se čeledín v záznamech tak těžko hledá.
Mnoho matrik z 18. a 19. století je psáno německy nebo latinsky. Slovo Knecht v nich patří k nejčastějším. Česky znamená čeledín, tedy svobodný mladý muž, který sloužil u sedláka. Jeho ženským protějškem byla Magd nebo Dienstmagd, česky děvečka nebo děvka (latinsky ancilla); latinské záznamy čeledína označují jako famulus nebo servus.
Jak služba vypadala
Do služby odcházely děti chudších rodin často už jako dospívající. Čeledín dostával u hospodáře byt, stravu, část oblečení a roční mzdu, kterou si s hospodářem smluvil. Služba se uzavírala zpravidla na rok a měnila se v ustálených termínech, v mnoha krajích kolem Hromnic na začátku února.
Práce bylo mnoho. Na větších statcích měli čeledíni své pořadí: pacholek nebo koňák se staral o koně a jezdil s potahem, volák o voly, mladší pomáhali, kde bylo třeba. Děvečky dojily, krmily dobytek, pracovaly na poli i v kuchyni.
Proč se čeleď v matrikách hledá těžko
Čeledín často sloužil každý rok jinde, klidně v sousední vsi nebo v jiné farnosti. Pokud se v ní oženil, matrika oddaných obvykle uvádí, odkud pochází, a podle toho lze pátrat dál. Když tato poznámka chybí, je třeba prohledat okolní farnosti.
Mezi děvečkami se také častěji rodily nemanželské děti. Otce pak matrika neuvádí nebo ho zapíše až dodatečně, pokud se k dítěti přihlásil. V rodokmenu po něm zůstane prázdné místo, a to je jeden z důvodů, proč jsou předtištěné šablony pro někoho méně vhodné a malovaný strom se takovým mezerám umí přizpůsobit.
Co ještě můžete potkat
Slovo Knecht se objevuje i ve složeninách: Ackerknecht byl čeledín pro práci na poli, Pferdeknecht se staral o koně, Mühlknecht pracoval ve mlýně. U vojáků se zase setkáte se slovem Fuhrknecht, vozka ve vojenské dopravě.
Máte v dokladech slovo, které nedokážete přečíst ani přeložit? Pošlete mi ho, ráda vám poradím.